Oživme se, jak jen to jde

Blues AliveTři dny skvostné bluesové muziky. Moc jsem nevěděla, do čeho jdu. Jet na třídenní festival muziky, která není úplně moje srdeční. Ale při prohlížení partnerových fotografií z minulých ročníků na mě dýchla ta atmosféra tak, že jsem jasně ucítila touhu to taky zažít. Vytušila jsem výborné muzikanty a speciální nabitou atmosféru. „Tam bych někdy chtěla být.“ Když mi za čas muž...

Minulost, která k nám promlouvá

Poslední dobou se mi připomínají dva rozdílné příběhy.  Jeden díky knize  „Klid je síla, řekl tatínek“ od Zdenky Fantlové. Což je příběh židovské ženy, která jako jediná z rodiny přežila vše, aby nakonec zjistila, že jí nikdo, ale vůbec nikdo nezůstal. Ta kniha je pro mě pozoruhodná, neb nádherně popisuje nenápadné začátky nástupu segregace, až po opravdové hrůzy, a přitom...

Kolik mi ještě chybí do žluté hvězdy?

Musím říct, že mě to děsí. Děsí mě ten tichý souhlas s restrikcemi. Jak benevoletní k nim jsme. Prý jsou pro dobro všech. Souhlas s nátlakovou politikou jak donutit neočkované přistoupit na tu „správnou víru“ mě opravdu šokuje. Vždyť je to přeci pro dobrý účel – pro ochranu společnosti... je to ale obhajitelné? Nebo je to naopak velmi nebezpečné?  Hmm.. kolik...

Hlasový workshop s Ivou Bittovou

aneb jak zažít intimní normálnost. Přihlásit se na workshop s Ivou Bittovou mi přišlo jako úplně nutné. To neznamená, že by se mi chtělo, nebo že bych se dokonce těšila. To tedy ani náhodou. Ale už jsem nějaký čas mluvila o tom, že vím, že mám zpívat a občas mi někdo tuto informaci hezky potvrdil, aniž tušil, jaké děsy...

Mé jedinečné utrpení

Naše touha po jedinečnosti, po sebepřijetí může mít různé formy. U sebedestrukcí se setkávám s tím, že si hýčkáme přesvědčení: Já to mám jinak. Jsem mimořádná tím: „že mně není pomoci… jiné se z toho třeba dostanou, ale ony to nemají tak těžké jako já… ony neprožívají takové peklo… rozhodně nejsem jako ony… nikdo mi nemůže rozumět.“ Každý si hýčkáme...

Kroky z poruch příjmu potravy

1.Jsem neustále v přítomnosti, jakmile si uvědomím, že mě myšlenky odvádějí do minulosti či budoucnosti, vracím se znovu a znovu do tady a teď. Jak se to dělá? Zastavím se, nadechnu, otevřu oči a podívám se, kde jsem. Zaposlouchám se ušima, co kolem sebe slyším a uvědomím si svoje tělo. Uvědomím si svůj dech, a jak se teď momentálně cítím. Jen dnes si...

Agrese při dětech

„Každý“ mluví o mateřství, o tom, jak je to krásné, jaká nádhera je být matkou. Jenže ne všechny to mají takto idylické. Co třeba ženy, které „děti“ dohánějí k velmi silným reakcím… Nikdy v životě si nedovolily být na nikoho takhle hnusné – ale to malé dítě je dokáže tak vytočit, že kdyby se nedržely, tak by ho prostě zbily....

Zlomit nad dítětem hůl?

Mluvívám s matkami dcer, které se potýkají se sebedestrukcemi (konkrétně poruchy příjmu potravy). Někdy v jejich hlase slyším zklamání, beznaděj a odsouzení. „Už jí nedokážu věřit.“ To jsou slova, z nichž mě vždy úplně mrazí. „Už jsem nad ní zlomila hůl.“ (Tento obrat se vyskytuje již v Bibli (Zacharjáš 11,10), kde Bůh říká: „Vzal jsem svou hůl Vlídnost a zlomil jsem...

Ulička hanby

Při poslední terapii jsme se s klientkou dotkly strachu z odsouzení. Velmi silná obava z reakcí okolí, blízkých. „Co by stalo, kdyby tě někdo takto viděl?“ položila jsem otázku. „To bych zemřela hanbou.“ Zemřít hanbou. Téma, které mě upoutalo. Připomnělo mi to moje dospívání, i situace nedávné. Zažili jste někdy situaci, kdy jste měli pocit, že se hanbou propadnete?...

Proč bys měla žít?

Odpověď klientce „Drahá, ptáš se mě, proč bys tu měla na světě být? Nevidíš žádný smysl svého bytí a teď se díváš s touto otázkou na mě – vážně a nevěřícně. Čekáš, že tě začnu přesvědčovat…že ze mě začnou padat moudra. Ale já nevím. Mlčím a přemýšlím, co ti na to říct. Já nevím, proč tu jsi. Já nevím, co je smyslem...

Myslet na ostatní

Dnes se jdu pokusit vystihnout nevystihnutelné Čím více si přiznáme hlubokou osobní potřebu, kterou se cítíme opravdu naplněny, spojeny s božstvím, tak v ten moment to již není jen osobní záležitost. Dostáváme se tím do proudu, který je otevřen mnohým. Je krásné konat pro lidi – mít záměr být prospěšná. Kudy a jak to máme udělat? Právě tím, že...

Kdo je tu odborník?

Zamyslely jste se někdy nad tím, kdo je pro vás odborník? Někdo to má jasně – je to diplom, vysoká škola, vystudované kurzy, speciální vzdělání v oboru. Nejvíc to frčí v lékařství, což mi přijde jako hodně zajímavé, když je to o nás. Jasně, že do elektřiny, nebo opravy auta (ale šikovní muži běžně dělají) bych se necpala, ale...

Léčení srdce

Když víte, že jste ve svém mateřství nebyly vědomě, že jste svému dítěti ublížily, tak se tím nežije úplně dobře. Tím, že jsem během manželství spadla do sebedestrukce, do bulimie, tak to ano, odnesly zčásti i mé malé dcery. Od té doby, co to vím, se s tím vyrovnávám. Znovu a znovu mi to vědomí otvíralo hlubokou bolest. Léčila jsem...

Když váš mistr sejde z cesty

Ojoj – stalo se již mockrát. Co když někdo, koho sledujete, čerpáte od něj inspiraci, důvěřujete mu….co když vám najednou nesedí? Nebo se dozvíte o jeho nepravostech? Tak jako děti často přerostou své rodiče, i vy můžete přerůst svého mistra, pokud si neprověřuje kde je, a zda opravdu JE stále tam, kde si myslí. Pokud jen uvěří svému...

Cesta dharmy a online?

Dostala jsem krásný laskavý dotaz na mou novou četnost mailů – s otázkou, zda na vás zítra nevyskočím z prášku na praní. Velmi jsem ocenila, že mě žena neposlala někam, nebo se neodhlásila rovnou, ale vtipně a laskavě se mě zeptala, proč toho posílám tolik. Inspirovala mě k tomu, abych vám, hlavně těm, co ode mně už roky dostáváte maximálně tři maily...

Mateřství

27. ledna – den úplňku. Téměř vždy úplňky a novoluní vnímám. Neplánuji žádné rituály, ale často se přirozeně stanou. Tento úplňkový den jsem měla velkou potřebu krášlit si svůj byteček. Ve městě jsem si vyzvedla objednané látky na na nové dekoračky a doma se dala do stříhání a věšení, a to, i když jsem věděla, že je budu hned zase sundávat, abych...