Málokdy píšu s takovým odstupem, jako tentokrát. Má Bali cesta, která proběhla po Novém roce a až v květnu o ní mohu napsat. Vždycky se divím, kde jsem se tam ocitla, já bych asi „dobrovolně“ jen tak – do tropů nejela. Mě tam vyloženě musí zavolat něco jiného, konkrétního. Tropy nejsou můj přirozený šálek kávy, nikdy jsem o nich netoužila, vždy mám první...
Může se stát, že se v nás občas objeví tíže. Zahlcující pocit, že je toho na mě moc, co všechno ještě musím vnímat a řešit, najednou se život a mé záležitosti stávají břemenem, ze kterého chci raději někam uniknout. Jenže….? Co je za tím? Pamatuji si čas, kdy jsem starost o své tělo brala jako děsně zatěžující záležitost. Když mi pomalu...
Aneb jak být pravdivá a přitom tvůrcem? Myšlenka o tom, jak si tvoříme svou skutečnost je známá. Je velmi přitažlivá, dává nám pocit moci a to je rozhodně lepší než bezmoc. Být tvůrcem svého života – ano, jsme jím neustále. Vědomě i nevědomě. A v tom vnímám velký humor vesmíru, který nás postupně dostane i z naší naivity a pýchy – otevře...
Proč je to tak důležité? Abys žila to, co skutečně jsi ty, tam uvnitř? Ne to, co si o sobě myslíš, ale to, co skutečně z tebe vyzařuje, tu vnitřní speciální stopu, kterou jsi. Každá ji máme, někdy je víc skrytá, ale máme. No a právě – o co tady v našich životech vlastně jde? Abychom jen plnily povinnosti a žily „správně“ A co...
Čím víc jsem vidět na sítích, tím více si uvědomuji, že vytvářím určitý obraz. Ano, osobně mi dává velký smysl hrát si s oblečením, zkrášlovat se – protože cítím, jak krása podporuje mou vibraci, že víc a víc potřebuji soulad úplně všeho – materiálu, barvy, střihu. Dřív jsem si držela přesvědčení, že hlavní je nitro, obsah. A nějaké oblečení,...
Když si ženy přiznávají, čím si samy nejvíc ublížily, zazní často slova: „Příliš jsem se přizpůsobila, často jsem se přizpůsobovala druhým, nevěděla jsem, že tím ztratím sebe, ztratím svou sílu.“ A co jsme zjistily o víkendu se ženami? V první řadě si pojďme říct, že přizpůsobivost má i své dobré stránky. Jako všechno má obě polohy, pozitivní i negativní....
Setkala jsem se s přesvědčením, že víra je něco omezujícího, k čemu se uchylují slabí jedinci. Nejprve mi to vyrazilo dech, ale pak mě to podnítilo k úvaze. Za mě totiž je věřící úplně každý, i ten, kdo se vydává za ateistu. Protože každý něčemu věří…otázka spíš zní, zda si to uvědomuje nebo ne. Takže za mě – víra se ani náhodou netýká jen...
Počátek roku je vždycky krásný čas na přehodnocování toho, jakou cestou jdeme. Věřím, že jsi měla mezi svátky čas se zastavit a vyhodnotit si, co ti funguje dobře a co je třeba opustit. Nezapomeň vždycky ocenit jakýkoliv svůj pokrok. Teď tedy začínáme nově a já bych tě moc ráda inspirovala k tomu, abys šla stále dál. Abys měla odvahu rozkrývat své nevědomí, posvítit...
Čtu reakce žen an různé rodinné situace a dala jsem si na základě toho za úkol, pokusit se vystihnout svůj vlastní postoj k rodině. Pokusím se popsat, čím je pro mě rodina důležitá, za můj život tento vztah prošel mnohým. Mám k systému rodiny dlouhodobě určité výhrady. Úplně stejně důležité jako jsou vztahy v rodině, je pro mě zásadní nebýt pod jejím...
Jak se cítíš ve své rodině? Uprostřed nebo na okraji? Milovanou součástí nebo nepochopenou černou ovcí? Musím říct, že pro všechny typy pocitů mám velké pochopení. Sama jsem jich zažila mnoho. Vím, že cítit se nepochopeně, nepřijatelně není nic moc. Cítit se jako černá ovce může být sice částečně osvobozující, rebelské, ale stále je to i dost izolované...