Můj muž nechce řešit své pocity…

Drahé…

máme velkou tendenci vše posuzovat podle modelu, který známe a používáme my- ženy. Umění pojmenovat své pocity, vyznat se v nich.
Ale mozek druhého funguje úplně jinak. Nejen mozek muže a ženy. Mozek každého je zcela jedinečný. 

A to není špatně!

Jsou muži, kteří umějí popsat své pocity, jsou si jich vědomi. Což ale ještě neznamená, že jsou schopni je změnit. Pak jsou muži, kteří používají jiný model, jak si v sobě srovnávají situace, jak vyhodnocují své zkušenosti. A jsou schopni změn.

Vnitřní svět je pro ně příliš neuchopitelný, postavený na nestabilních a proměnlivých základech a proto si vše vyhodnocují svou logikou. Pak je rozdíl, zda je jejich vlastní –  postavená na jejich zkušenostech a pozorováních, nebo převzatá, naučená z přijaté normálnosti společnosti, ve které se pohybují. 

Ale i tito muži se chtějí mít dobře. Chtějí zažívat klid, pohodu a lásku. Uveďme si jeden možný příklad fungování. 

Chytrý muž například ví, že když má doma spokojenou ženu, tak se bude mít dobře. 

Je schopen pozorovat, co žena potřebuje, je schopen ji splnit první poslední.

Lze říct, že jí drží bezpečný prostor, aby ona mohla naplno být ženou. Když se žena cítí v bezpečí, je šťastná, přetéká láskou, tvoří svou energií společný prostor – a muž z toho může těžit. Ne, není zodpovědný za její štěstí, ale může tomu hodně pomoct.

Ne, neměl by to dělat za cenu sebe….musí mu dávat smysl, proč to dělá. 

Někdy je životem poučen, že nekomunikovat se nevyplácí, někdy ho to stojí několik rozchodů, než se naučí neuhýbat ze situací. Než se naučí vyhodnocovat si situace po svém, navzdory tomu, co žena někdy tvrdí. (To samé se učíme i my ženy – nevěřit planým slovům, ale vnímat činy)

Ano, někdy je žena vnitřně stále nespokojená, ať udělá muž cokoliv – to si musí muž rozpoznat a vyhodnotit po svém.  Ne každá žena je zralá, některá neumí ocenit nic. Pokud chce muže přetvořit dle svého, není schopna akceptovat jaký je, tak bude stále nespokojená. 

Moudrá žena jeho činy oceňuje. Umí přijímat to, čím ji muž zahrnuje a nelpí na své představě o tom, jak by měl „správně“ fungovat. Ostatně to funguje oběma směry, platí to stejně pro ženy i pro muže.

Můžeme se tedy – muži i ženy, místo na vyhledávání nedostatků, zaměřit na přijímání všeho krásného co je a na oceňování. Když bazírujeme na tom, co přesně a jak TO chceme – tím mineme to, co tam je. Lpění nás omezuje, brání přijímání toho, co k dispozici máme. 

Díky vzájemné úctě mohou oba růst, i když jsou pro muže jeho pocity stále neuchopitelné. To, že si je nerozebírá naším stylem, nevadí – on si vnitřní věci umí srovnat jinak. Někdy právě přes ženu. Přes to, co je potřeba k tomu, aby ona byla v bezpečí… přes to, co jí dělá šťastnou. Přes to, co ji uklidní a uspokojí. 

A znovu upozorňuji – je nás tolik modelů, že toto nemůže platit pro všechny. Fungujeme opravdu různě. Snad vám ale tento text poslouží k většímu porozumění našich jiností. Jsou ženy i muži, kterým zatím nedošlo, že vztah chce péči, určitou pozornost…   viz článek Úskalí nezralých vztahů.

 Nehraj hry ve vztazích. Pusť si výzvu zdarma.