Psaní knihy Stvořena pro lásku zrálo několik let. První záměr pro mou další knihu byl prožitý příběh s alkoholikem. Věděla jsem, že chci na toto téma zamířit, protože jsem si bolestně uvědomovala, že zkušenosti s alkoholismem mají mnohé ženy, a že je to něco, o čem by se mělo jasně psát, mluvit – že žití s démonem chlastu není v pořádku, že ho...
Opět se u nás narodila holčička. Seznámila jsem se s ní poprvé před pár dny a stále jsem zasažena tím posvátným zázrakem stvoření. Znovu a znovu se podivuji nad tím, jak se poskládala do maminčina bříška, jak je drobounká a křehká. Pozoruji jakou práci dá být vůbec vzhůru a chvíli koukat, aby zas mohla blaženě usnout a ponořit se někam do svého dokonalého světa....
Copak to musím pořád táhnout já? Jenže, když se na to vykašlu já, všechno půjde do kopru… (myšleno náš vztah). A přitom bych už byla ráda, aby něco udělal i ON, aby se začal taky trochu snažit. Musím já? Nemusíš a přesto musíš. Proč? Protože ty jsi ta, která to vidí, která si to „něco“ uvědomuje a která to chce mít...
Dnes jsem slyšela ženu, která svého muže velmi chválila za úplnou prkotinu. Na to by nic nebylo, kdyby…Šlo o to, JAK ho chválila – byl to herecký výkon hodný Oskara, kdyby to nebylo až trochu hloupé. Protože bylo evidentní, že je to divadlo. Nevím, který muž na tohle skočí – ten můj by si asi poklepal na čelo a znechuceně odešel,...
Máš vyzkoušeno několik rozličných pokusu hubnout? Neúspěch převažuje nad úspěchem? Tělo neposlouchá a už nemáš sílu pokračovat? Už se nechceš znovu zklamat, nechceš za žádnou cenu zažít falešnou naději a bolavé zklamání s neúspěchu? Možná jsi už ve stavu rezignace. Už jsi přijala, že je pro tebe zhubnutí marný boj? A přesto… to v tobě někde vězí? Jako hluboce vražený...
Měla jsem možnost vyjet se svými dcerami na pobyt s Plaváčkem. A musím říct, že mě to opravdu nadchlo. Zkusím shrnout to hlavní, co mi přijde naprosto skvělé a potřebné. O plavání samotné jde možná až v druhé řadě, to mi došlo už při představování účastníků, kdy maminky sdílely, proč přijely a co od pobytu očekávají. Seznamka účastníků je fajn, děti...
Velmi často se potácíme mezi dvěma přístupy k dětem. Nejprve dovolíme téměř vše, nedáváme dětem žádné hranice, snažíme se splnění všech svých vlastních mateřských ideálů, o respektující výchovu – dokud nedojdeme na svou hranu sil. Dokud nejsme vyčerpané, nevyspalé, unavené a přetížené. Pak až na tohle kapacitu nemáme, nemáme už trpělivost a skoro ani lásku. A přecvakneme do direktivního fungování, příkazy, zákazy. Mlátíme se ze strany...
Co naplat, všechny chceme být skvělými maminkami. Poslední roky se ale vytvořil na maminky obrovský tlak, aby nezpůsobily dítěti žádné trauma, aby ho nepoškodily. Je určitě dobře, že si uvědomujeme víc než generace před námi, že víc přemýšlíme, co děláme a proč. Ale – ve snaze neublížit, stavíme zájmy dítěte nad zájmy své, přepneme na dítě a vypneme sebe. ...
Drahé… máme velkou tendenci vše posuzovat podle modelu, který známe a používáme my- ženy. Umění pojmenovat své pocity, vyznat se v nich.Ale mozek druhého funguje úplně jinak. Nejen mozek muže a ženy. Mozek každého je zcela jedinečný. A to není špatně! Jsou muži, kteří umějí popsat své pocity, jsou si jich vědomi. Což ale ještě neznamená, že jsou...
Na co nejčastěji dojíždějí první vztahy? Na automat, stereotyp a nezkušenost. Kde jsme vzali představu, že vše se bude dít samo? Že vztahy samy od sebe budou stále stejné, milostné, jiskřivé, veselé a lehké?Snad z pohádek? Žili, byli spolu až do smrti? Ale jak vlastně žili, jak to udělali, že byli stále šťastní? Jakmile vztah přestane být jiskřivý, nastupuje druhé polaritní přesvědčení,...
