Někdy se spálíme a místo, abychom se poučily a šly dál, tak to raději zabalíme. Proč? Opravdu po muži netoužíme? Nebo je touha tak bolavá, že ji raději nechceme cítit. Raději se své bolesti vyhneme a vysvětlíme si, že muži jsou beztak všichni hrozní, že to nestojí za to… že, kdo by nás vlastně chtěl? Ouvej… Neříkám, že všechny musíme...
Psaní knihy Stvořena pro lásku zrálo několik let. První záměr pro mou další knihu byl prožitý příběh s alkoholikem. Věděla jsem, že chci na toto téma zamířit, protože jsem si bolestně uvědomovala, že zkušenosti s alkoholismem mají mnohé ženy, a že je to něco, o čem by se mělo jasně psát, mluvit – že žití s démonem chlastu není v pořádku, že ho není proč...
Copak to musím pořád táhnout já? Jenže, když se na to vykašlu já, všechno půjde do kopru… (myšleno náš vztah). A přitom bych už byla ráda, aby něco udělal i ON, aby se začal taky trochu snažit. Musím já? Nemusíš a přesto musíš. Proč? Protože ty jsi ta, která to vidí, která si to „něco“ uvědomuje a která to chce mít...
Dnes jsem slyšela ženu, která svého muže velmi chválila za úplnou prkotinu. Na to by nic nebylo, kdyby…Šlo o to, JAK ho chválila – byl to herecký výkon hodný Oskara, kdyby to nebylo až trochu hloupé. Protože bylo evidentní, že je to divadlo. Nevím, který muž na tohle skočí – ten můj by si asi poklepal na čelo a znechuceně odešel,...
Drahé… máme velkou tendenci vše posuzovat podle modelu, který známe a používáme my- ženy. Umění pojmenovat své pocity, vyznat se v nich.Ale mozek druhého funguje úplně jinak. Nejen mozek muže a ženy. Mozek každého je zcela jedinečný. A to není špatně! Jsou muži, kteří umějí popsat své pocity, jsou si jich vědomi. Což ale ještě neznamená, že jsou...
Na co nejčastěji dojíždějí první vztahy? Na automat, stereotyp a nezkušenost. Kde jsme vzali představu, že vše se bude dít samo? Že vztahy samy od sebe budou stále stejné, milostné, jiskřivé, veselé a lehké?Snad z pohádek? Žili, byli spolu až do smrti? Ale jak vlastně žili, jak to udělali, že byli stále šťastní? Jakmile vztah přestane být jiskřivý, nastupuje druhé polaritní přesvědčení,...
Jedna z mých větiček na Facebooku „Můžeš ho milovat, ale nemusíš s ním žít?“ otevřela mezi ženami velmi zajímavou diskuzi. Hodně mě zaujala lítost některých žen: „Byl pro mě vším.“ „Už nikdy nikoho takového nepotkám“. Dokonce jsem některé ženy s tímto nastavením vyzpovídala, abych zjistila…že je to naprosto klamná představa, většinou časem a námi velmi zidealizovaná.A to mě tedy velmi zaujalo. Proč...
Možná to znáte. Něco vás opravdu hodně vytočí, zasáhne až do dětinských emocích. Strašně se naštvete, úplně vaříte vzteky a připadáte si trochu hloupě. Víte, že je to irelevantní, není to úměrné, a přesto… vás to děsně zasáhne, že buď byste třískaly nádobím anebo máte chuť se někam schovat, zalézt si a nebýt spatřena. Připadáte si tak sama, opuštěná jak malé...
Nechtěj ničemu vládnout. Tak touto větou mě teď kamarád několikrát namíchl. Vždyť to „Já“ přeci nedělám. Nechávám se vést. Už ani nemohu žít jinak. Otevřela jsem se a odevzdala božským silám, tvorbě. A přesto… … jen toho chlapa, kterej mi zrovna vlezl do života, ten by měl počkat, vždyť potřebuju dělat na videích, nebo-li na své božské práci… …jen s ním...
A co když zůstanu sám, sama? Jediný důvod, abyste byli sami, je vaše zavřené srdce anebo přijetí omezujících myšlenkových postojů. Tedy přesněji – jediný důvod, který můžete vy ovlivnit. Ano, to znamená, že někdy právě samota může být výzvou a učením našeho života. Je nutné toto riziko přijmout. Je velmi posilující toto riziko přijmout. Říkám tím:...
