Proč se tolik přizpůsobujeme a jak to nedělat?

Když si ženy přiznávají, čím si samy nejvíc ublížily, zazní často slova: „Příliš jsem se přizpůsobila, často jsem se přizpůsobovala druhým, nevěděla jsem, že tím ztratím sebe, ztratím svou sílu.“ A co jsme zjistily o víkendu se ženami?

V první řadě si pojďme říct, že přizpůsobivost má i své dobré stránky. Jako všechno má obě polohy, pozitivní i negativní. Pozitivní nám pomáhá umět reagovat na život, přežít změny. Negativní, když to přeženeme, tak ta nás umí potlačit a velmi oslabit. A zároveň – čím více jdeme mimo sebe, tím více frustrace a vzteku v nás je.

Neprojevovat se, přizpůsobovat se a tím se potlačovat, má několik styčných míst. V první řadě je to ZVYK, často i naše pohodlnost a přesvědčení – že být hodná, je správný model života.

Jenže tento zvyk, návyk má hlubší příčiny, nevznikl jen tak…

Ano, ve hře je výchova a modely přežití.  Ale na to se již dnes nemá smysl vymlouvat, jsme dospělé a je čas žít.

Zkus si přečíst tento seznam a podívej se, zda se v něčem najdeš.

Proč se ženy přizpůsobují?

– abych příliš nevyčnívala a nepřitahovala k sobě nežádoucí pozornost, abych byla v bezpečí

– abych nemusela zažívat nesoulad a neharmonii, abych měla klid

– abych nevyvolala konflikt a nemusela čelit reakcím druhého

– aby reakce nebolela (mě nebo druhého)

– abych nemusela řešit, co vlastně chci já, jak chci žít

– abych získala uznání, nebo souhlas

– aby mě měli rádi

– protože toužím po jejich přijetí, ocenění

– protože neustojím nesouhlas

– abych jim dokázala, že to zvládnu, že mám hodnotu

– aby mě neodmítli, nezavrhli

– abych nezůstala sama

– aby mě nikdo nepomluvil a nezavrhl, neposmíval se mi

– protože nemám právo něco chtít pro sebe

Ou, není to moc veselé, že? Ovšem rozpoznat příčinu je dobrý krok, protože pak vím, odkud vítr vane a na co se mám ve skutečnosti zaměřit. Některé jsou velmi hluboké a zaslouží si větší cílenou pozornost, kterou ti mohu nabídnout třeba ve VIP 5 týdenní spolupráci 1:1

Jak tedy na to?

1. rozhodnout se, že je čas s tím skončit.

2. vnímat se jemněji a pořád.

3. dovolit si reagovat jinak

4. hledat a dělat malé krůčky po svém

5. nevysvětlovat, neočekávat pochopení nebo souhlas, ale rovnou to žít

6. dát pozor na zvyky a pravidelně je obměňovat

7. udělat krok po svém, i když to není komfortní nebo se bojíš

8. být umíněná jak koza (prostě žensky), a stále dělat další kroky

Důležité je, abys věřila, že je to možné. Nepochybovala o tom, že nezdravá, přehnaná oslabující přizpůsobivost je návyk, který se lze odnaučit. Pokud tě v tom mohu podpořit, bude mi ctí.