Mnoho let jsem trávila vánoce pracovně na vesnických poštách jako poštmistrová. Před vánočními svátky se každý normální pošťák klepal. Kdo nikdy nebyl o vánocích v zázemí pošty, tak si to neumí představit. Dřívější napěchované pytle pohledů nahradily kontejnery s firemními péefky. Objednávání přes internet zase zahrnulo poštovní útroby balíky všech tvarů a hmotností. Trávila jsem v práci každé vánoce a na rozdíl...
Nedělní cesta z Brna mi začala už v sobotu večer. Cítila jsem, že bude sněžit. Věděla jsem, že potřebuji jet druhý den z Brna 120 km do Lipnice. Už večer jsem začala být neklidná… moje fobie ze sněhu je sice už hodně rozpuštěná…, ale že by mě jízda ve sněžení nechávala úplně klidnou, to teda ne. Večer jsem tedy...
Čtvrtý víkend se skupinou Krok za krokem (cesta z bulimie) se uskutečnil opět u mě v domečku. Věděla jsem, že potřebujeme pracovat s bříškem, s vlastní mocí, bezmocí a strachy. Dva týdny před termínem jsem seděla v lese pod bukem a v ten moment jsem jasně věděla, jak na to. Slepci. Ty ženy by měly strávit celý den se zavázanýma očima a v tichu. Pozvala jsem...
Dlouho již cítím, že zodpovědnost rovná se svoboda. Ale pořád mi něco malého unikalo, nedokázala jsem to dát výstižně do slov. Až poslední klientky mi ukázaly, jak se na to lze podívat, jak to mohu pojmenovat. Dotkly jsme se tématu ochrany před otěhotněním, volby, zda žít s mužem, otázky financí ve vztahu… Pozoruji v různých tématech, hlavně ve vztazích,...
Vyslovila jsem tu přesvědčení, že nečekaná smrt v rodině či přítomnost anorektického nebo jinak drogově závislého člena v rodině je dar. Reakce diskutujících mě inspirovaly k tomu, se tohoto tématu znovu dotknout. Ano, zdá se to nepochopitelné, zdá se to bláznivé až ulítlé. Přesto si za tím stojím. Pravdou je, že tyto dary nejsme většinou schopni vidět v přítomnosti. Ve...
Vložila jsem na jeden blog článek, který se nazýval: „Proč je menstruace takové tabu.“ Vznikla vášnivá debata, kde účastníci tvrdí, jak nemají s menstruací problém. A přitom celá diskuze kolem článku vypadá, jako když jsem píchla do vosího hnízda. Diskutující si mě najednou berou pěkně na paškál. Bylo mi nejdřív trochu smutno. Z tolika ženských negativních reakcí. Ale teď jsem za ně...
Pocházím z takové oblasti Čech, kde se do kostela nechodí. Doma se o víře ani o náboženství nijak nemluvilo. Postupně jsem četla různé knihy, začala jsem spoustu věcí vnímat sama a nějak přirozeně mi slovo Bůh proniklo do slovníku. Čím jsem starší, tím častěji pozoruji, jak moc lidé potřebují spiritualitu. Jak ji hledají a jak přirozená součást života to je. A také, jak...
Při poslední terapii jsme se s klientkou dotkly strachu z odsouzení. Velmi silná obava z reakcí okolí, blízkých. „Co by stalo, kdyby tě někdo takto viděl?“ položila jsem otázku. „To bych zemřela hanbou.“ Zemřít hanbou. Téma, které mě upoutalo. Připomnělo mi to moje dospívání, i situace nedávné. Zažili jste někdy situaci, kdy jste měli pocit, že se hanbou propadnete?...
Odpověď klientce „Drahá, ptáš se mě, proč bys tu měla na světě být? Nevidíš žádný smysl svého bytí a teď se díváš s touto otázkou na mě, vážně a nevěřícně. Čekáš, že tě začnu přesvědčovat, že ze mě začnou padat moudra. Ale já nevím. Mlčím a přemýšlím, co ti na to říct. Já nevím, proč tu jsi. Já nevím, co je smyslem...
