Dnes jsem se tak zamýšlela nad tím, které ženy nejvíce potkávám, které mě navštěvují při konzultacích.
Jedno mají společné. Téměř všechny vykazují určitou míru ochočení. Místo, kde se to děje nejvíc, jsou vztahy s mužem.
Vzpomenu sebe – musela jsem se ztratit, zamotat se do toho, co bych měla být.
Musela jsem odejít, zase začít a zase odejít, žít sama, abych dokázala žít ve svobodě s mužem. A přesto si musím dávat pozor na své tendence být ochočena. Na svou ochotu podlehnout pohodlnosti.
Možná jste i vy musely udělat psí kusy, spálit mosty, zbourat vazby, abyste si došly do místa svobody, a svébytnosti. Možná jste to nikdy neztratily. Nebo aspoň ne zcela.
Možná jste to nikdy neochutnaly…
Ač jste v jakékoliv fázi, nevadí… život je krásný v tom, že každá máme svou cestu i svůj čas.
Stále se to děje, stále za mnou přichází ženy, které se probouzí k životu, které prozřely a s bolestí v srdci zjistily, že dosud nežily.
Chci říct – to nevadí…, nevadí, že jste se ztratily, oslabily, zneschopnily, zapřely, ponížily, znejistily.
Nevadí.
Vždycky je možnost z toho vyjít. I když třeba musíte spálit mosty a překročit tu valící se řeku.
Nikdo tohle nemůže soudit… a jsou lidi, kterým to nikdy nevysvětlíte. Proč jste musela. Že jste neměla na výběr, pokud jste chtěla přežít.
Když se v ženě zvedne tato síla přežití, dokáže zdánlivě nemožné. Nic ji nezastaví. Nechtějte to nijak brzdit, nechtějte to pochopit, tohle není nic pro omezenost racionální mysl. Zde přichází něco daleko mocnější, nepřenosného…, živého, totálního.
Někdy si připadám velmi, velmi, stará, když opakuji, co ve vztazích způsobuje ženské umírání. Že být poslušná a hodná není cesta k vašemu zdraví, síle, ani ke zdravému vztahu. Že nastavení, aby byl doma klid, abych nikoho nerozzlobila, aby nebyl křik, abych dělala všechno to, co si myslím, že bych měla…, abych byla tou nejlepší, která se nikdy nezlobí a všechno zvládne sama, je cesta do pekel.
Mám velký soucit se ženami, které se cítí být chyceny v pasti…které si v současné chvíli nedokážou představit změnu, že by jejich život mohl vypadat jinak.
Ani já si to v určité době nedokázala představit. Říct naplno svému muži, co si myslím? Čelit jeho výsměchu? Přiznat se, že jsem ve skutečnosti jiná, daleko divočejší, než co on zná? Jak po letech odhodit tu naučenou masku?
Měla jsem strach, obrovský strach ze ztráty rodiny, muže, jistoty, strach z toho, co se mnou bude, když bych udělala nějakou změnu.
Co myslíte, že se stane?
Nic. Budete stále naživu. A budete krok po kroku nejdříve řešit praktické záležitosti. Kde bydlet, jak se uživit, jak opečovat vztahy, na kterých vám záleží. To vás prakticky nasměřuje a váš život bude pokračovat.
Dlouho mi trvalo, když mi došlo, že když chci žít skutečně sebe, tak vlastně nemám co ztratit. Přesněji, že to, co ztrácím, není to důležité, to podstatné.
Vždy ztrácím jen iluze, ztrácím neplnohodnotné vztahy, ztrácím omezení a nesvobodu.
Jo, někdy to je obtížné a taky to mnohdy sakra bolí, ale právě ve vztahu, kde jinde bychom to měly být plně my, než doma?
Jste – li ve vztahu dlouho, a najednou se probíráte k životu, tak skutečně není jisté, zda váš vztah přežije anebo ne. Dokáže i druhý reagovat na proměnu a přerod? Je dobré si uvědomit, že to je již jeho volba. Že to skutečně není ve vaší moci a že nejste zodpovědná za to, jak on se k tomu postaví. Protože i on může uvidět svou šanci, může projít dál, ale taky nemusí, anebo – nemůže.
Víte, ale v tomto stádiu již nelze lpět na výsledku, můžete jen svou novou realitu doma aplikovat, žít to, ideálně bez velkého vysvětlování, žijte to a uvidíte, co se stane. Často protějšek po první vlně obav začne reagovat.
A pokud jste samy? Držet se zpátky abych nikoho neodradila? Ani náhodou!
Však potřebujeme potkat jen jednoho jediného člověka, který bude nás milovat PRÁVĚ pro TO!!!
Právě pro ty naše zvláštnosti, pro naše osobní specifika.
Jinak se cpeme někam, kde budeme nekompromisně formovány.
Když podniknete tuto dobrodružnou jízdu, můžete mnohé najít.
Můžete najít svobodu,
sebe samotnou,
svou sílu, své nové schopnosti,
a také velké množství lásky… bez podmínek.
A v tom nám je sakra dobře.