Láska a moudrost

„Vím, že to není muž pro mě…, ale když já ho tak miluju…“ Je vám to povědomé?
Jako by nás tato věta zbavovala zodpovědnosti.
Ale my si tvoříme svůj život. A jen my samy jsme zodpovědné za to, jak ho prožijeme… jak naplníme svoje sny, touhy…
Nelze se touto větou nechat vláčet životem.
Takže, milé dámy… můžeme se zamilovat… můžeme na prožitkových seminářích zažít neuvěřitelné propojení s cizím mužem, ale to stále neznamená, že s ním máme žít, že je to skutečně muž pro nás.

Některá setkání mezi lidmi jsou velmi silná. Někdy se protknou minulé časy a hlavně, pokud si z nich neseme něco nedokončeného, jsme schopny do příběhu skočit rovnýma nohama. Není jednoduché rozeznat, kdy se setkají záležitosti z minulých životů.
Jak to poznáme? Někdy zahlédneme zlomek obrazu z jiné doby, někdy nám pohyb, pozice, objetí, dotek, slovo, cosi připomene a zažijeme „déjà vu“.

Někdy prostě cítíte, že už jste se setkali, že se dávno znáte.
Silná propojení vznikají i na energetických seminářích. Je tak jednoduché ulítnout a zahodit svoji realitu. Často právě proto, že o sobě nic nevíte, že jste jak dva nepopsané listy papíru…, najednou máte možnost se potkat na úrovni, které je ničím nezatížená. Nemusíte si na nic hrát… jste takoví jací jste, protože vám na tom druhém ve skutečnosti zatím nijak nezáleží.

A pak se setkáte, zažijete opojné propojení a vaše mysl od té chvíle touží po dalším… chcete více, chcete opakování a hlavně si to přejete žít v běžném životě. Na semináři bylo vytvořené určité energetické pole… které doma v soukromí tak úplně nevytvoříte… a tak jedete na další a další semináře v touze zažít to znova. Pokud jsou setkání spojena s nějakým mužem…, zajímejte se i o jeho běžný život a nenechte se unášet jen stavy, do kterých se spolu jste schopni dostat.

Když nastane situace, kdy nějakou částí v sobě víte, že tento muž není ten správný pro vás… ale nemůžete si pomoct… zamilovaly jste se
Tak musím říct… ale vy nejste bezmocné!
Buďte k sobě soucitné, přesto vnímejte, co je pro vás skutečně dobré, vyživující a zdravé.
Někdy dostanu otázku: …, ale jak přestat milovat?

Já říkám, nepřestávejte milovat… klidně se naplňte láskou… vnímejte plně svůj cit…, ale rozhodujte dobře, kam ho vložíte… a uvědomte si, že je to vaše. To, co cítíte, je vždy vaše. Někdy vás někdo otevře… a třeba se mělo stát právě jen to a pak to už vůbec není o tom muži… Stane se, že potkáte někoho, kdo vám srdce otevře dokořán…, někdy vám ho taky pěkně rozerve na kusy… a vy automaticky předpokládáte…, že mu ho tedy máte věnovat…, ale vy nemusíte!
Někdy potřebujeme zažít to otevření, probuzení nebo i tu bolest…
Mohu ho milovat, ale to neznamená, že s ním musím žít.
Možná vám právě má pomoci překonat vaši bezmoc.
Abyste si uvědomily svoji svobodu… i svoji volbu… zodpovědnost za váš život. Někdy vás má naučit vážit si sama sebe.

Volte dobře a moudře – je to váš život.