Z těch nejlepších úmyslů

Dám si zákaz…nebudu jíst po X té hodině, budu jíst jen 3 jídla denně, nebudu jíst sladké. Jasně, že to myslíme dobře.
Ale první věc, kterou bychom si měly prověřit je – jak jsme k zákazu došly.
Vyčetla jsi to někde? Nebo ti to řeklo tvé tělo? Možná jsi to někde četla zazvonilo ti to, že aha..jo to bych potřebovala…to mi dává smysl.
Ale musíš to převzít hned a takto přísně? Kdo v tobě vydá ten zákaz?
Nebo by bylo funkčnější si to zadat jako směr, ne jasně pevný, ale přibližný, ne striktní ale většinový?

Pokud ti to řeklo tvé tělo, opravdu zadalo takto přesnou informaci, že přesně v tolik, přesně tak to musí být anebo ti naznačuje, že ano ,toho by chtělo ubrat, máš toho moc, nebo jíš pozdě – dává ti ale tělo pevné limity? Nebo to už se do toho vloží tvá hlava?
Prověřuj si své zákazy moudře.
Proč? No protože jak se říká: „Odříkaného největší krajíc.“
Zákaz je past, která aktivuje touhu, která podporuje pocit nedostatku a omezení. Podvědomě pak jíme přesně to co nechceme, tehdy, když už vůbec nechceme a nechápeme proč to nedokážeme ovlivnit.

Ale co to ve skutečnosti znamená?
Že v tobě – ano právě tímto se ti to odhaluje- je touha po svobodě. Nějaká část tebe touží po životě, po živosti, po neomezeném rozměru. A to je skvělá zpráva, je to tah, který tě přímo může vést životem. Tedy – ano, i tohoto mechanismu můžeš využít dobře.

Pojď si pro změnu nastavení právě teď díky Sebelásce na vidličce