Cesta dharmy a online?

Dostala jsem krásný laskavý dotaz na mou novou četnost mailů – s otázkou, zda na vás zítra nevyskočím z prášku na praní. Velmi jsem ocenila, že mě žena neposlala někam, nebo se neodhlásila rovnou, ale vtipně a laskavě se mě zeptala, proč toho posílám tolik.
Inspirovala mě k tomu, abych vám, hlavně těm, co ode mně už roky dostáváte maximálně tři maily měsíčně s mými texty – abych vám podala své vysvětlení.
Tyhle kampaně občas ode mně přijdou, protože jsem se přesunula do prostředí on-line kurzů, který funguje prostě trochu jinak. Bohužel, nebo bohudík? Kdo ví?
Přečtěte si dál – jak to vlastně vzniklo.
Mohla jsem on-line kurzy začít dělat až tehdy, když mi došlo, že toto je má dharma..

Hned to vysvětlím víc.
Už rok jsem cítila tlak v podlebečních kostech, že mám otevřít víc svého světla. Velmi to zesílilo po přestěhovaní se do Ledče, po ukončení náročného vztahu. Když jsem pátrala, co je to za bolest – neustále se mi opakovala informace, že mám povolit, víc mluvit, mluvit před velkým počtem lidí. Viděla jsem se na pódiích a živých akcích a už jsem také pro své nové vystupování na veřejnosti začala dělat praktické kroky.
To už byla první vlna corony a nikdo netušil, že všechna ta omezení budou trvat tak dlouho.
Na podzim bylo jasné, že veřejná vystoupení hned tak nebudou a já si řekla – ok, udělám teda nějaký on-line kurz, stejně nemám co dělat a taky se potřebuju nějak finančně zabezpečit.

Ale – všechno drhlo. Nic mi nešlo, nešla mi videa, zjistila jsem že ve svém bytě mám špatnou akustiku…všechny technické záležitost neustále šíleně drhly. Do toho jsem v srpnu potkala nového muže, který mě dostal do tak silných prožitků krásy a lásky, že jsem jen zírala. Zpočátku jsem se mu ani nechtěla otevřít, byla jsem ještě unavená po 5 letech s alkoholikem, a měla jsem pocit, že mě vztah teď bude zdržovat, když mám teď tolik plánů a práce.

Jenže úplně nečekaně – přes něj přišla pomoc. Jako fotograf a celoživotní zkoumatel všeho možného, ho zaujal můj problém s videi a vyřešil ho. Hlavně pro sebe, aby se naučil něco nového. Pak mi začal videa natáčet a stříhat. Dal si práci s tím, aby to mělo po všech stránkách výbornou kvalitu.
Na to už bych se já dávno vykašlala – já nejsem takto precizní – já jsem tvůrce, kterého technické záležitosti nezajímají. Cítila jsem, že mi i rád pomohl – těší ho tvorba a moje radost.
A jak jsem začala povolovat a víc a víc se otvírat proudění mezi námi, lásce a tvořivé síle…v jeden den jsem si přečetla větu, která mě udeřila až do morku kostí: “ Důvěřuj své dharmě.“

Najednou jsem prohlédla – že i ON do toho patří, a že hlavně…
„Vždyť mám kde mluvit, mám své jeviště.“
To, že mám co předat, že mám za sebou roky sbírání podnětů, prozkoušených materiálů – to jsem věděla celou dobu. V tom si už dávno věřím.
Jen mi do té doby vůbec nedošlo, že to pole lidí, po kterém toužím, kam cítím ten silný tah, je nyní internet…
Když mi to secvaklo, došlo mi také, že – nejen to, že teď mohu mluvit pro lidi na internetu, ale taky, že toto jsou lidi, kteří mi třeba jednou naplní sály na má živé vystupování. Což je něco – kam cítím silný tah ( i strach).

Pak se stalo několik věcí.

Všechno do sebe začlo zapadat. Najednou jsem měla svůj smysl – proč chci k lidem mluvit i jak. Bez zábran jsem mohla zažít používat prvky modelu on-line podnikání. Najednou jsem se mohla do videí dát opravdu celá.
Pak jsem trochu začala v sobě bojovat s tím, abych svého muže nezneužívala, aby se tak necítil. Ale bylo to jen v mé hlavě. Prostě jsme spolu tvořili. Hrajeme si víc a víc – fotky, záložky do knih, které si objednáváte a samozřejmě dále ta videa, ale jde to i do našich domů – já u něj domácnost zharmonizovala a pročistila, on u mě opravil nějaké drobnosti. Já víc peču a když spolu jsme, vaříme přibližně na střídačku – jak se komu chce. Tvořivost a živost je ve všem.

No a já se našla. Natáčení videí si absolutně užívám. Focení taky, probouzím s sobě i nové herecké kvality, které možná jednou využiju na pódiu. Při psaní kampaňových textových seriálků dávám taky vše, píšu je tak, aby nesly skvělé informace, aby něco daly i těm, které kampaň nezajímá. Cítím, jak mi u psaní těch textů proudí energie, jak mě nádherně samovolně napadá – jak a co je třeba. Napadá mě to i při doprovázení už rozjeté skupinky kurzu, přesně mi přijde, co a kdy je třeba. Aniž bych se to musela učit. Prostě jen tam držím pozornost a reaguji a tvořím, jak mi to přijde – přesně tak, jak jsem vedla semináře. Miluju reagovat na sdílení ve skupince. Vždyť jsem to celou dobu trénovala ve své službě Magdala (viz zde). Prostě mám intenzivní pocit, že se složilo vše, co jsem cestou naučila.
Vesmír mi dal tolik podpory, aby to nyní dokázala zrealizovat, že mi jen potvrzuje, že jdu dobře.
Zrovna včera jsem si vzpomněla, že jsem kdysi tajně snila o tom, že třeba přijde muž, který mi nějak pomůže – bude buď bohatý anebo bude umět nějaké věci…ano, i já podvědomě čekala na prince…
Ale už dávno jsem ničemu takovému nevěřila, ani mě to nenapadlo.
Vůbec jsem to v sobě neměla. Možná proto to mohlo přijít. Stále jsem z toho dojatá.
Ale On je důsledek mých předchozích kroků
– že jsem ukončila vztah, který byl sice o srdci a občasně jsme se dotýkali živého tvoření, ale také byl zatížen přítomnou destrukcí. Ten muž mi dal tolik důvodů k opovržení a přesto jsem věděla, že to je něco, co nemám udělat a vždy jsem znovu a znovu své srdce otvírala. V tom vztahu jsem vyzrála do větší moudrosti a zvětšila se mi kapacita srdce. Sice přes utrpení, ale efekt pro mě nakonec skvělý – díky mému přístupu k tomu
– že jsem se přestěhovala v první vlně corony, i když jsem zrovna neměla žádný příjem, byla s minimální rezervou a měla si zařídit byt
– že jsem se odstěhovala právě sem do Ledče, odkud je můj milý
– že jsem i přes šílenou dobu investovala do své vizáže, najala si vizážistku, nakoupila nové oblečení
– že jsem své poslední úspory věnovala dceři při její svatbě. Odmítla jsem se bát toho, jak to bez seminářů zvládnu a věřila v to, že to nějak dám
– že jsem si v té finančně nejblbější době nechala udělat nové stránky – změnila jsem webmaistera i bankovní spojení. Což bylo šílené množství práce – když máte na stránkách e-shop a další atrakce. Mimochodem, bez toho kluka na mém webu bych nedokázala nic. On sice netušil, do čeho se mnou jde, ale ničeho se nebál a dokázal na nástrojích Wixu vytvořit fungování pro on-line podnikání, které většinově používá MIO web. Při prvním kurzu jsme oba zjistili, kolik je to práce to stvořit. Makali jsme po nocích jak šroubci. Mám před sebou mnoho práce, psaní, natáčení, a o to víc o sebe potřebuji pečovat.

A přesto mi to stojí za to. Jsem šťastná jako nikdy – tím vším, co se děje.
Žiju svou dharmu… a to vědomí mi dodává energii a tah. A láska k muži k tomu patří.

Sakra že jo.