V tyto dny, na začátku prosince, provázím ženy programem Emoční přípravka, kterou jsem si pro sebe také „objednala“ 😉.
Měli jsme před pár dny rodinné setkání a já jsem byla podruhé, po 15 letech od rozvodu, v uzavřeném prostoru se svým bývalým mužem. První roky, a také na prvním setkání, na svatbě jedné z dcer v roce 2020, jsem měla v sobě touhu po tom, abychom došli k harmonickým vztahům.
Můj bývalý ale mou přítomnost tehdy absolutně nedával a choval se naprosto příšerně. Což mi vlastně pomohlo, zdravě naštvalo a z té touhy rychle vyléčilo.
Nyní jsem byla zvědavá, jaké to bude? Byl tam bez své ženy, a byl trochu připitý, pozdravili jsme se, kousla jsem se skoro do jazyka, abych se ho přirozeně nezeptala, jak se má a dobře jsem udělala, neb tím, že jsem se ho na nic neptala, tak se dost uvolnil a vcelku v pohodě jsme se míjeli i s prohozením praktických info.
V noci, po této akci, jsem nemohla usnout. Pohled na bývalého muže ve mně pracoval. Žili jsme spolu přes 20 let, to není málo. Vnímala jsem všechno, čeho se to ve mně dotýkalo.
Také jsem cítila absolutní šok z toho, jak to, že jsem s ním mohla žít tak dlouho? Kde jsem proboha byla? Cítila jsem, jak mé tělo prochází nějakým otřesem a to už znám, vím, že je to možnost vnitřního osvobození se.
Dávala jsem si vědomě prostor vše doprožít, ale ani druhou noc jsem stále nemohla usnout. Nevydržela jsem ležet vedle svého současného muže, nějak jeho přítomnost, blízkost jakéhokoliv chlapa byla na mě moc.
Vlezla jsem si do postele ve svém pokoji a vnímala, co se děje. Pořád mi chodil ten jeden vjem z bývalého – jeden jeho výraz. Zaměřila jsem tedy svou pozornost na něj a pátrala, o co jde.
Neodpuzoval mě, ač by mohl. Přitahoval mou pozornost, ale proč? Bavil se a dával to najevo, ale nepředváděl se. Tak čím to můj systém tak zaujalo? Cítila jsem, že jsem blízko, že mám možnost něco prohlédnout.
A pak, pufff… Bylo to jak nastavit si zrcadlo. Najednou mě zasáhlo poznání:
Jak strašně jsem si nevážila tehdy sama sebe, abych s tímhle mohla žít? Aby mě to mohlo svého času v mé nezralosti ovládnout? Jak jsem absolutně neznala svou hodnotu, jak jsem byla sama pro sebe zcela bezcenná?
Tak tohle jsem musela pořádně rozdýchat. Bylo to jak náraz do vlastního starého nastavení, pohled do zrcadla ke svému mladšímu já, ale přišlo to již naprosto se soucitem k sobě.
Jasně jsem ucítila to místečko v sobě, kde nyní cítím samu sebe v kráse a hodnotě bytí. A z tohoto místa jsem opečovala to své mladší já. Vyplakala svůj smutek z toho, kde jsem kdysi byla.
Wau, takový průlom k uznání své sebehodnoty 15 let po rozvodu? No proč ne, vše má svůj čas.
Moje srdce okamžitě reagovalo zvýšenou láskou k sobě samé, že jsem si projevila úctu tím, že jsem spala sama. Že jsem ráno šla na dlouho ven, abych mohla být jen sama sebou, že jsem opečovala své tělo, svou duši i svou mysl. Okamžitě mě to navedlo k projevení si úcty, ke zvýšené péči o sebe samu. Ulevilo se mi. Došla jsem ke vděčnosti za tuto příležitost uznat svou sebehodnotu a prožít sama k sobě zvýšenou úctu.
Teď vím, že to setkání bylo k něčemu. Opět dokonalé.
Hezky si to sedlo. Opravdu jsem si musela dát velký prostor na to, aby si to ve mně vše dobře dosedlo a abych se do ničeho nezachytila. Zažívám to v sobě samé velmi hluboce a intenzivně. Dostala jsem velký dar.
P. S.: Tím vnitřním prostorem myslím to, že jsem s tím, co cítím, dávám tomu pozornost, nic po sobě nechci. Dávám si prostor to vstřebat. Jsem otevřena setkat se úplně se vším, co se může objevit. Nesnažím se s tím nijak manipulovat. Jsem bdělá ke svému nitru a jsem s ním plně přítomná. Že jsem s tím, co cítím, dávám tomu pozornost, nic po sobě nechci. Dávám si prostor to vstřebat. Jsem otevřená tomu setkat se úplně se vším, co se může objevit. Nesnažím se s tím nijak manipulovat. Jsem bdělá ke svému nitru a jsem s ním plně přítomná.