Negativní tendence v sexuálních vztazích

Proč se zabývám sexualitou v souvislosti s poruchami příjmu potravy? Pokud v nás jede sebedestrukční program, máme velmi často narušený někde velmi hluboko pocit bezpečí. A protože nejintimnější zóna v nás je většinou právě sexualita, lze jejím uzdravováním pomoci k celkovému zdraví. Sexuální síla je životní síla. A právě tu se učíme nalézt, probudit a žít. V souladu se sebou. Zde uvádím některé souvislosti mezi zážitky z dětství a sexuálním chováním v dospělosti, tak jak jsem je převzala z knihy Umění sexuální magie dle Margo Anand, americké psycholožky a lektorky tantry. Nechte text v sobě rezonovat, a kde vám to zazvoní, tak se podívejte do sebe, zda a jak se vás přesně týká. S tím pak můžete pracovat dál. Odpouštět, čistit a léčit.

1.Nesoustředěnost v milostném aktu.

Jestliže jste vyrůstali v rodině, kde jeden nebo oba rodiče neprojevovali dostatek zájmu, nebyli dostupní, když jste je potřebovali, neměli čas vás skutečně poslouchat- pravděpodobně jste nikdy nezískali schopnost plně prožívat sexuální styk. Může se zdát, se sex, akt prožíváte, ale duševně a citově jste od něj odděleni. Nedůvěřujete dostatečně svému milostnému partnerovi. Úplně se ponořit do rozkoše milování od vás vyžaduje, abyste splynuli se svou milenkou nebo milencem. To vám však připadá hrozivé, neboť když jste se v dětství pokoušeli otevřít svoje srdce, tak jste byli odmítnuti rodičem, který nebyl dostupný. Dnes si říkáte: „Musím si dávat pozor. Nesmím se citově příliš angažovat.“

2.Popírání vlastních sexuálních potřeb

Jestliže vás rodiče v dětství odmítali, pravděpodobně trpíte nedostatkem sebedůvěry. Třeba jste se narodily jako děvče, zatímco rodiče chtěli chlapce. Nebo jste jinak nesplnili očekávání rodičů. Cítili jste, že rodiče se

ve vás zklamali a snažili jste se získat jejich lásku tím, že jste jim byli ve všem nápomocni. V dospělosti se to projevuje tím, že se snažíte uspokojit svého milostného partnera, zatímco potlačujete své vlastní potřeby. A ignorujete své pocity nespokojenosti. V posteli říkáte: „To nevadí, že nemám orgasmus“ nebo „když se dnes nechceš milovat, je to v pořádku,“ zatímco ve skutečnosti byste chtěli být unášeni na vrchol vášně a sexuálního naplnění. Je pro vás těžké přijímat citovou podporu od druhých. Máte extrémně nepříjemné pocity, když vás někdo chválí nebo miluje.

3.Neschopnost přijímat dotek.

Jestliže jste vyrůstali v rodině, kde byl fyzický dotek tabu, je pravděpodobné, že v pozdějším věku vám může být nepříjemný smyslný dotek, jako je hlazení, objímání, líbání. Jestliže při milování dosáhnete vrcholu, rychle se odvrátíte nebo se distancujete aspoň duševně. Tělesná intimita je pro vás velmi obtížná. Vaše základní obranná strategie spočívá v tom, že projevujete lhostejnost. Ve skutečnosti stále opakujete svému rodiči: „ Je mi úplně jedno, že mě neobjímáš.“ Tento postoj vede k tomu, že si vytváříte ochrannou slupku, kterou může váš partner jen stěží proniknout.

4.Pasivní závislost na milování.

Jestliže jste vyrostli v rodině, kde jste se často cítili neadekvátně, můžete si osvojit způsoby chování, kterým se říká pasivně závislé. V důsledku negativního hodnocení dospělých se přestanete snažit dosáhnout úspěchu a stanete se pasívními. Zřídkakdy vyjadřujete své sexuální potřeby a iniciativu přenecháváte partnerovi.

5.Nejsem dost dobrý.

Tahle je velmi častá tendence. V důsledku toho, že jste negativně srovnáván

6.Ustrašený přístup k milování.i s jinými dětmi nebo že neodpovídáte představě vašich rodičů o ideálním dítěti, získáte pocit, že nejste dost dobří. V sexuálním kontextu se tato základní tendence projevuje jako neschopnost požádat o to, co chcete, nebo jako strach oddat se rozkoši, protože se předem domníváte, že to stejně nebude stát za nic. Rezignovaně říkáte: „Tak to prostě je a nemá smysl se snažit se to zlepšit. Nikdy prostě nebudu příliš orgasmický.“Jste stále nespokojení a posilujete svůj mučednický přístup k životu. Obáváte se, že na vás za každým rohem čeká nějaké sexuální fiasko a stále očekáváte to nejhorší.

Jestliže jste vyrostli v rodině, kde vládla atmosféra strachu a úzkosti, jestliže se vaši rodiče chovali násilně jeden k druhému, a neustále na sebe křičeli, můžete mít potíže uvolnit se při milování. Velkou část energie vynakládáte na to, abyste „ to dělali správně.“ Můžete se příliš zabývat technikou a vaše milování se stává mechanickým. Zatímco se snažíte, aby váš partner dosáhl orgasmu, ignorujete svou vlastní potřebu prožívat rozkoš. I když je váš partner dokonale uspokojen, stále si možná říkáte: „pravděpodobně jsem mohl být lepší, kdybych…“nebo „příště udělám to či ono.“ Máte pocit, že se musíte prodírat překážkami, abyste dosáhli sexuálního uspokojení. Muži mohou mít sklony k předčasné ejakulaci, protože mají potřebu se sexuálně uvolnit a nejsou schopni ovládnout své vzrušení.

Pocit vlastní bezcennosti překážka na cestě k sexuální magii. Přestože se v této kapitole zabýváme léčením sexuálních zranění za účelem zvýšení sexuální energie, máme ještě další důvod, proč bychom se měli uzdravit. Jednou z největších překážek je pocit vlastní bezcennosti – jejich přesvědčení, že nejsou dost dobří.

Můžete mít silnou touhu změnit svůj život, můžete dokonale provádět doporučené techniky. Ale jste-li v hloubi duše přesvědčeni, že si nezasloužíte to, čeho se snažíte dosáhnout, sabotujete veškeré svoje úsilí. Proč? Protože vnitřní rozpor mezi tím, co chcete a co si myslíte tříští vaši energii. Tento rozpor vám brání v tom, abyste využili všech svých energetických zdrojů. Část vaší energie bude působit proti vaší vizi a bude snižovat vaši schopnost dosáhnout žádoucího cíle. Tento problém je dále komplikován tím, že část vašeho já, která sabotuje vaši vizi, je ukryta ve vašem podvědomí.

Jak vyléčíme tyto rány? Tyto negativní tendence?

Nejdříve si musíme uvědomit, jakým způsobem tyto negativní zkušenosti ovlivňují náš život. Musíme si uvědomit, jak se ve snaze chránit se před zraněním, oddělujeme od svých pocitů a od své sexuální energie. Musíme sebrat všechnu svoji odvahu a vrátit se k přirozenému, autentickému vyjadřování toho, čím opravdu jsme.

To znamená, že si musíme přiznat své pocity a že je musíme vyjadřovat bez ohledu na to, zda se stydíme nebo bojíme. Musíme podstoupit riziko, že budeme opět zranitelní, musíme proniknout vrstvami ochranného brnění. Jedině tak se můžeme znovu spojit se svými přirozenými zdroji orgasmické energie, jedině tak je můžeme probudit a dovolit jim léčit. Jedině tak se můžeme znovu spojit se svým extatickým já, které jsme znali, když jsme přišli na svět.

A nakonec si musíme uvědomit, že jakákoliv forma navyklé rezistence proti lásce, sexualitě a rozkoši je ve skutečnosti rezistence proti naší skutečné přirozenosti.