Když ženy povstanou

Vděčnost, radost, pokora,
tak bych nazvala esence, kdy si doprožívám první půlku srpna.
Byla to jízda.

Hned na počátku měsíce jsem vedla letní camp pro 22 žen na Božím centru v Novohradských horách. Téma: Být ještě víc sama sebou. Místo samotné, i tím, že je v něm hodně zlaté barvy a esence, pracuje pro náš růst.
V kombinaci s tím, že jsme v neděli ráno měly tichou meditaci s koňmi, vzniklo něco naprosto výjimečného. 

Tím, že u koní byl jejich majitel, mohla jsem si i já dovolit být s nimi jen sama za sebe. Tento dar jsem velmi ráda přijala a v kleče jsem uprostřed stáda s rozechvěním čekala na setkání. Přišlo rychle a krásně. Světlá klisna opřela svou velkou lebku o tu mou a já cítila velké štěstí a radost. Cítila jsem se poctěná, a vnímala jsem, jak mi to otvírá srdce. 

Poté jsem v meditárně vedla ženy ještě k následnému prožitku z koní a doplnila jsem to velmi silnou písní srdce a opět se něco pohnulo i ve mně. Tekly mi tiché slzy štěstí, mé srdce plálo. 

Navíc, ženy byly neskutečně upřímné, opravdové, skupina byla sladěná od počátku. Jejich hlavní večerní rituál mě dostal také. Když jsem je vyzvala, ať vstane ta, která chce být sama sebou, i když přesně neví, co vše jí to přinese a kam jí to zavede, i když nemusí vědět, co všechno to je, čekala jsem, že si to budou rozmýšlet, vstávat postupně a třeba ani nevstanou všechny. Je to rozhodnutí, které vede do nebezpečně živých vod, do neznáma, kde nemají kontrolu.

Ale ony vstaly naráz. Jako jeden muž. Hned. Úplně mi vyrazily dech. Mělo to takovou sílu, jak ten kruh žen v jeden moment povstal. V ten okamžik jsem cítila – ano, tohle má mysl – JE TO DŮLEŽITÉ. 
Kéž bys to dokázala nacítit z mých řádků…, moc si to přeji. 

Přeji to nám všem, abychom říkaly sobě a mysteriu života ano. 
Abychom žily.
Abychom rostly.
Abychom byly svobodné. 

Proto dělám to, co dělám. Miluju být u toho, když to ženy v sobě objevují a pak když to žijí. 

Ale nežiji jen službou, i když ji miluji. Stejně tak k životu potřebuji sama tvořit. Tvořit ze sebe sama. Projevovat se, bláznit, živě tvořit. Stejně tak potřebuji žít vztahy, a také mít čas pro sebe – na pohyb, pobyt venku, i usebrání.

Jsem šťastná za to, že tyto 4 své životní pilíře mohu skládat dle své potřeby. Je mi skvěle, když v nich mám rovnováhu.

Ale o tom zas v příštím textu.