fbpx

Kapitola o lítosti

Měla jsem na konzultacích ženu. Ukázalo se, že je se svým mužem proto, že ho lituje.
Brr, to mě tedy zamrazilo. Proto jsem se jí a dalším rozhodla napsat o lítosti.

Lítost je něco, co neprospívá ani vám, ani straně, kterou litujete.

Říkáte tím: “Nevěřím, že to zvládneš“. Říkáte tím, že ten človíček je někde špatně, hodnotíte ho – a ve skutečnosti ho tímto přístupem oslabujete.
Jen si vybavte, jestli jste zažili, že vás někdo litoval – jak příjemné vám to bylo? Dodalo vám to energii? Umožnilo vám to odlepit se z toho bahýnka?
Ne, jen vás to o trochu víc dostalo dolů. Možná máte pocit, že vidíte něco, co druhá strana nevidí. Je to klidně možné, ale stále vám to nedává právo hodnotit. Není příjemné vidět blízkého, jak se trápí…, ale vězte, že vaši lítost skutečně nepotřebuje.
Co tedy s tím, když vás to zasahuje? Když vám to není jedno?

No, ano, tady se právě učíte ustát své vlastní pocity. Ty nejsou o tom druhém, ty jsou vaše!
Máte možnost ochutnat soucit.
A co je to soucit? Je to schopnost cítit bolest druhého, nechat se zasáhnout, ale nijak to nehodnotit, zůstat v lásce.
Takže naše lítost je jen projev naší slabosti, že neumíme ustát to, že nás příběh druhého zasahuje.

Rozhodně to není naše kvalita!

Už jsem se setkala s tím, že lítost byla považovaná za projev lásky. No to ani náhodou. Když někoho litujete, neznamená to, že jste dobří, že je to projev vaší dobroty a zájmu.
Můžete mít zájem, můžete s človíčkem být v tom místě, kde je, můžete s ním soucítit… ale nemusíte ho litovat.
Pokud něco skutečně chcete udělat, můžete – je to čas pro modlitbu.
Neztrácejte čas a něco skutečně udělejte. Představte si, jak ho celý vesmír podporuje, pošlete mu anděly na pomoc, nebo spřízněné bytosti – jen nezapomeňte, ať tam neprogramujete vaše představy pomoci, ale ať se děje vše pro JEHO nejvyšší dobro.
S tím, že vy nevíte, co on vlastně potřebuje. Neznáte celý jeho příběh. Nemůžete tušit, zda je tohle pro něj dobré nebo špatné.

Někdy se člověk potřebuje dostat na dno a dokud tam není a nedojde mu to, tak mu není pomoci.

Co vy víte?

Místo lítosti zkuste respektovat jeho příběh, tím pak dokážete respektovat i ten svůj.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů