Je mi 47 let a moje pánevní dno potřebuje posílit. Právě teď, dokud ještě funguje, ale kdy už volá o podporu. Zjistila jsem to nedávno na trampolíně. A protože o sebe pečuji čím dál lépe a vědoměji, vím, že stačí začít cvičit. Nevykašlat se na sebe, vnímat i své pánevní dno, skutečně dát svému tělo to, co potřebuje.
Je to téma zodpovědnosti za sebe. Neustále prohlubovat vnímání svého těla a také pro něj dělat reálné kroky. Neignorovat informace, které ke mně přijdou.
A ke mně nyní přišly tyto:
Svaly pánevního dna jsou spojeny s krční páteří a ta se svaly na tváři. Takže když ochabují svaly pánevního dna, tak začínají na tváři rýhy okolo nosu, padají koutky a tváře jdou dolů (a ani nejlepší kolagen to nezachrání).
Pokud pánevní dno povolí, začne se dít mnoho věcí. Například vznikají cysty, je příliš namáhána děloha, přijde krvácení. Když to dole povoluje, jedno utlačuje druhé. Někdo možná řekne – to je v tomto věku normální, já si to nemyslím. Necháte si udělat výškrab, může vám být doporučeno dokonce i vynětí dělohy! Co však udělá vynětí tohoto orgánu v těle?
Jakou paseku udělá odstranění dělohy, když pak klesnou všechny ostatní orgány a jsou pak na místech, kde být nemají?
Vynětí dělohy NENÍ a neměla by být prevence, je to řešení pro mimořádné případy skutečně ohrožující život! Ovlivní to nejen fungování celého těla, ale i naši psychiku a je šokující, že se to ještě nebere v potaz! A pokud máte strach z rakoviny, z myomů, z nemocí – tak super! Postavte se svému strachu a začněte si svého těla víc všímat, skutečně ho vnímat a starat se o něj.
Ženská děloha je místo síly a ženské moudrosti. Je to místo, které dokáže stvořit nový život!
Žádné jiné takové není! Jednoduché, vědomé a láskyplné cvičení – posilování pánevního dna dokáže zázraky.
Pokud uvažujete o vynětí dělohy…
Vzpomínám si na ženské kruhy, kde ženy sdílely svou bolest z této chybějící části, jak je to poznamenalo na ženskosti, jak to zhoršilo jejich vitalitu, a jaký vztek ucítily, když jim došlo, že to ani nebylo nutné. Jistěže nám děloha potom chybí a to nejen našemu tělu, ale i našemu ženství.
Řekněte to ale u doktora – i dnes budete většinou považována za bláznivku.
A i kdyby to nevěděli lékaři, nevadí, ale měla byste to vědět hlavně vy! Je to vaše tělo!
Pamatuji si svou zkušenost, když jsem si nechala vyndat antikoncepční tělísko a lékař se nesmírně divil, proč již nechci další. Říkám mu, že chci menstruovat. Díval se na mě, jako na předpotopní podivínku. Ale měl zájem – kreslil mi obrázek, kde mi vysvětloval, jak to funguje, jak na stěně roste sliznice, a že děloha je samostatný orgán…
A tehdy mi to došlo!
Ano, děloha je samostatný orgán – ale uvnitř mého těla! Je propojená se vším uvnitř mě, s fyzickým i nehmotným. Celé vaše tělo ovlivňuje to, co žijete, co právě prožíváte!
Všechny to známe.
Naše krvácení je jiné, když jsme ve stresu, když jsme nervózní. Jak pak tečeme. Když něco silného prožíváme, trhají ze z nás úplné kusy. Jak nám dokáže nevysvětlitelně udělat dobře, když přijde silný šplouch. Jak hluboko nás zasahuje úleva, kdy naše bříško povolí a pustí konečně krev. Když nejsme ve své kůži, někdy se to spustí dřív, jindy se to naopak zastaví. Každá známe, jak si měsíčky dokážou počkat, když jsme stažené a plny strachu. Jak mocná je psychika, když chcete otěhotnět, jak na to reaguje naše tělo.
Zažila jsem krvácení, po silném ženském rituálu, a to i když jsem měla tělísko a lékař mi zkontroloval, že nemám žádnou sliznici.
Řekl mi tehdy – není to možné! Nemáte z čeho krvácet!
Ale já krvácela.
A já jen pokrčila rameny a myslela si: „Chlapče – jak málo toho víš.“
Moje tělo evidentně nevědělo, že nemůže.
Pamatuji si, když mi při porodu lékař do očí řekl, že mě šití hráze nemůže bolet, protože mám místo znecitlivěné porodem. I přesto, že jsem mu bolestí lezla po lůžku nahoru, utíkala před jeho dotekem a musel si mě dvakrát silně přitáhnout dolů.
A ještě dnes nechápu, jak může někdo popřít něco tak očividného, jen proto, že ho to tak naučili ve škole. To je tam vůbec neučili vnímat a důvěřovat svým očím a smyslům?
Pokud někoho necháte rozhodovat o svém těle, měl by to být člověk, který je schopen vnímat, být lidský! Tělo není stroj a vy nejste jen své tělo!
Takže nenechme si nesmyslně brát orgány, mají svůj smysl, fyzický, i ten vnitřní, hluboký. A řekla bych, že my ženy jsme nějak více náchylné uvěřit autoritě, a to i tam, kde bychom měly to svoje vědět lépe.
Však si vezměte – žádný chlap by si nenechal šáhnout na svoje nádobíčko. Oni vědí – že tohle je součást jejich mužnosti. Za potíže s prostatou se většinou stydí. Víme to my – se svou dělohou?
A přitom je to to samé.
Prostata ochabuje, pánevní dno žen také, jsou to místa, která toho hodně drží!
Vždyť nemusíte být odborník, aby vám došlo, které všechny orgány si sednou dolů, když něco pod nimi odstraníte. Dělá to normální zemská přitažlivost, váha. Nic nelogického.`
Nebo si fakt myslíte, že stáří přichází už po 40? Že je normální neustále krvácet, mít myomy? Že je normální neudržet moč, nemít erekci?
Ano, jsme velmi zpohodlnělá generace. Nejsme již tak fyzicky zdatní, proto potřebujeme cvičit. Jsme vědomější, proto bychom měli najít svoje proč – proč cvičit a starat se o sebe. Jenže zodpovědnost za sebe nás dělá svobodnými a to nikdy nebylo podporováno, ba právě naopak.
Svobodný a vědomý člověk se nikdy vládnoucím nehodil a moderní doba to nezměnila. Stále je zájem o pracovní sílu, která je chycena v pasti systému (otroctví) a dělá to, co se od ní očekává, je ovládána strachem – z nemocí, z toho, že přijde o práci, z nedostatku, ze smrti… Jen se to děje rafinovaněji, přes umělou potravu, přes vytváření a udržování pacientů, přes chytání do hypotečních, finančních a jiných pastí, přes nepřirozené porodnictví, kdy se přes necitlivé a nesmyslné zásahy zasahuje do porodu tak, že lékaři musí ženy „zachraňovat“ a obě strany pak věří tomu, že ženy nejsou schopny samy porodit (á propó nikdy nerodily samy – ale s pomocí zkušených žen), přes kult plochého břicha, dokonalé postavy, která jen čirou náhodou popírá atribut síly – břicho!
Otevřené komunikační kanály pomáhájí vytvářet chaos v informacích a manipulovat s lidmi ještě lépe, než to šlo dřív. Stačí jen najít správné místečko, na které dav uslyší, a vytvořit potřebnou iluzi, ideálně o výborné odborné pomoci.
Toť jen k souvislostem, a to je jen pouhý zlomek.
Nemá smysl si nic vyčítat, protože působení doby a těchto vlivů je obrovské.
Zodpovědnost za sebe znamená i nebýt líná najít si dobrého lékaře, zajít za urogynekologem, Zjistit si, co potřebujete vědět. Osobně nefandím žádnému dogmatu – jen alternativa, jen lékaři. Všude můžete najít „odborníky.“ Stejně vždycky musíte použít svůj zdravý rozum a vy se rozhodnout, co vám zní pravdivě.
*Pro ženy, které již dělohu nemají – není v mém záměru vás rozjitřit nebo vyvolat pocity viny. Protože tělo je živý mechanismus, můžete klidně vnímat, jako když tam vaše děloha stále je. Přímo to cíleně dělat. Zkuste a uvidíte, jak se budete cítit. Byla součástí vašeho těla dlouho a na nějaké úrovni stále bude, pokud to tak budete chtít.
Neboť člověk není jen tělo.