Má poslední podpora, hlavně v tématu důvěřovat si, mít zdravé sebevědomí, nebýt obětí, ale tvůrcem, náležela několika podobným případům. Mají společné téma: Příliš hodná. Tolerují a omlouvají mužovo vzdalování se. Nedělají mu scény, nebrblají, protože ONY takové nejsou. Věří a doufají, že jednou zase blízkost přijde – a ubíhá rok za rokem. A pak… a to už je rozličné: muž odejde, přijdou...
Pokud jste žena a parkrát zažijete skutečné milování, tanec, kdy nikdo nejde za orgasmem, ale prostě si naplno užíváte souhry, energií, lásky mezi vámi, v naprosté přítomnosti a vnímání toho druhého, ztratíte se v čase a jen jste spolu propleteni, šťastni a naplněni, tak vás patrně už obyčejný sex příliš neuspokojí. A někdy je to průšvih. Hlavně, když ten někdo není váš...
Když se podívám, co nejčastěji s ženami na konzultacích poslední dobou řešíme, tak to jsou vztahy. Nikdy nepodceňujme sílu denního působení! Soužití, lidi, kterými jsme obklopeni, pracovní prostředí, místa, kde bydlíme. Pro co se ženy nejčastěji vzdávají svých sil? Pro lásku, tedy domnělou. Pro klid v rodině, pro klid doma, proto, aby byly přijaty, milovány. To se jim většinou už táhne od...
„Vím, že to není muž pro mě…, ale když já ho tak miluju…“ Je vám to povědomé? Jako by nás tato věta zbavovala zodpovědnosti. Ale my si tvoříme svůj život. A jen my samy jsme zodpovědné za to, jak ho prožijeme… jak naplníme svoje sny, touhy… Nelze se touto větou nechat vláčet životem. Takže, milé dámy… můžeme se...
Dnes jsem se tak zamýšlela nad tím, které ženy nejvíce potkávám, které mě navštěvují při konzultacích. Jedno mají společné. Téměř všechny vykazují určitou míru ochočení. Místo, kde se to děje nejvíc, jsou vztahy s mužem. Vzpomenu sebe – musela jsem se ztratit, zamotat se do toho, co bych měla být. Musela jsem odejít, zase začít a zase odejít,...
Někdy nám dojde, jak nám někdo ublížil. Třeba jste to dlouho neviděli, nevnímali, a najednou je to živé, jako by se to stalo včera. A dostanete se k tomu, že: „Já mám hroznou chuť mu to všechno říct, říct mu pěkně od plic, jak mi ublížil.“ „…když to konečně všechno vidím, tak já jí to prostě musím říct.“...
Tento text čekal 14 dní na to, abych ho mohla dopsat. První impuls byl po prosincovém vánočním semináři, kam přišlo tolik nazlobených žen, že mě to skutečně pobavilo. Zlobily se střídavě na sebe, a taky hodně na partnery a pak zase na sebe, že se na ně zlobí. Dnes jsem měla telefonát s mužem po hádce se ženou, pak se ženou po hádce s mužem. A večer jsem...
Možná už na sobě dlouho duchovně pracuješ, uvolnila sis spousty bloků a omezení, začala sis svůj život žít po svém, cítíš, že jsi udělala opravdu velký pokrok, jsi na výši a vyrovnaná. A pak přijedeš na Vánoce domů 😊.A nejen ty, je tam i tvá sestra, bratr s manželkou, a jako by nestačila jedna rodina, musíte další den objet ostatní příbuzenstvo, s novou otcovou rodinou...
Proč se zabývám sexualitou v souvislosti s poruchami příjmu potravy? Pokud v nás jede sebedestrukční program, máme velmi často narušený někde velmi hluboko pocit bezpečí. A protože nejintimnější zóna v nás je většinou právě sexualita, lze jejím uzdravováním pomoci k celkovému zdraví. Sexuální síla je životní síla. A právě tu se učíme nalézt, probudit a žít. V souladu se sebou. Zde uvádím některé souvislosti...
Čím více pracuji se ženami, tím častěji zjišťuji, že nevěra skutečně není jen záležitostí mužů. Ženy mají pouze tyto zážitky daleko víc ukryté, zasuté v zamčené komůrce. Víc se za ně stydí, víc se za ně viní a také je více popírají. Netřeba se za cokoliv soudit, ale pokud chci na něčem zapracovat, je nutné nalít si čistého vína. Sama sobě...
