Naprosto spontánně jsem po návštěvě jednoho ženského kruhu napsala Monice Michael. Žena, momentálně žijící ve Francii, šamanka a vzhledem indiánka mě přitahovala od prvního setkání. „Hrozně moc tě cítím.“ Slovo dalo slovo a já dostala pozvání, abych přijela. Naskytla se i šikovná možnost, jak to brzy pohodlně provést. Využila jsem jí. Tento rok žiji v bytě v Brně a možnost pobýt dva...
V mnohých knihách čtu, jak moc je naplňující, když nemyslíme jen na sebe. Sama jsem se ve svém životě zaměřila na službu… a mohu všechna ta slova jen potvrdit. Když moje žití nebo práce někoho obohatí… jsem naplněná, šťastná, spokojená tak hluboce, jak jsem si to dřív neuměla ani představit. Nejlepší texty nebo terapeutickou práci vytvořím tehdy, když...
Mnoho lidí, hlavně žen dnes tápe v tom, co jíst. Jedna větev z důvodu zdraví, druhá z důvodů štíhlosti. Někdy je tato větev propojená, pevně srostlá k sobě. Touha po zdraví, touha po štíhlosti. Je chvályhodné zabývat se svým zdravím. V tom smyslu, že za své tělo převezmu zodpovědnost. A jistě, stravou mohu své tělo velmi vyléčit, podpořit ho. Není to jen o potravinách. Myslíte...
Po víkendových nádherných a silných akcích ve Vyškově a v Brně musím napsat tato slova. Je až neuvěřitelné, o čem všem se necháme ve jménu lásky přesvědčit, jak málo si věříme, jak málo dáváme důležitost tomu, co cítíme a jak si to dokážeme omlouvat. No – taky to moc dobře znám, člověk si k tomu občas musí dojít dost bolestivě...
Dnes jsem se vzbudila před rozedněním. Pálení v krku mě upozornilo, že v tělíčku se něco děje. Včera jsem prožila otřes, zprávu, která mě hodně rozesmutnila. Během dnes se stalo několik dalších věcí, které mi naopak přinesly radost. Večer jsem cítila lehkou vibraci v těle, proces, kdy si buňky vše přebírají, zpracovávají. Miluju svoje tělo, vždycky mi tak...
Pohodlnost je prima. Mám ráda pohodlí. Mám ráda teplou vodu, když otočím kohoutkem. Mám ráda světlo, při kterém dobře vidím, mám ráda svůj noťas a připojení na internet. Rychlé připojení! Mám ráda, když se mohu bavit s někým, kdo je na druhém konci světa. Mám ráda, když můj odšťavňovač připraví skvostný nápoj. Mám ráda tichou pračku a určitě jsem na nějakou...
Na svých seminářích apeluji na to, abychom se zbavili her a výmluv, vysvětlování a podobných zbytečností. Moc ráda pracuji s hlasem. Slyšet svůj hlas, dovolit si křičet, ječet, uvolnit krk, abychom se mohli svobodně nadechnout. Dovolit si vyjádřit pravdivě cokoliv a komukoliv. Miluji otevřené diskuze na tabuizovaná témata. To je velká úleva, která nesmírně podporuje naše sebevědomí a hlavně nás léčí. Vzpomeňte...
Zažívám tento stav poprvé ve svém běžném životě. Skutečně ho žiju. Přitom to neznamená, že někdy nepláču, neznamená to, že jsem stále happy. Jsem někdy smutná a někdy naměkko. Nebojuju s žádným stavem. To, co teď zažívám, znám už delší dobu fyzicky. Přitom jsem nikdy neviděla tu souvislost. Neuvědomila jsem si, že takto mohu i žít. Několikrát jsem...
Zářijový víkend a poprvé v životě na Strážnickém vinobraní. Moc jsem nevěděla, co od toho očekávat, ale moji přátelé mě strhli svým nadšením. Těšila jsem se. Příjezd do Strážnice. První kolečko ochutnávání burčáku mě trochu vyděsilo. „Tohle nemůžu ve zdraví přežít.“ Jejich„ Neboj, to jen hledáme ten nejlepší, skutečný burčák… pak teprve začneme pít…“ mě příliš neuklidnilo. Dostala jsem...
Mnoho let jsem trávila vánoce pracovně na vesnických poštách jako poštmistrová. Před vánočními svátky se každý normální pošťák klepal. Kdo nikdy nebyl o vánocích v zázemí pošty, tak si to neumí představit. Dřívější napěchované pytle pohledů nahradily kontejnery s firemními péefky. Objednávání přes internet zase zahrnulo poštovní útroby balíky všech tvarů a hmotností. Trávila jsem v práci každé vánoce a na rozdíl...
