Život v přímém přenosu

Dnes si hraju s takovou úvahou. S jiným náhledem na momentální situaci.
Život vždycky udržuje rovnováhu. Kde je světlo, je i temnota. Tudíž, kde je temnota, je zároveň i světlo. Nevnímám to jako dobro a zlo, v polaritním smyslu. Co mě na tom baví je, že tam, kde vnímáme temno, je vždy i možnost světla. A je fakt jen na nás, kde se chceme pohybovat.
Co mi k tomu dál přišlo…
Další princip je, že v nás, v našem těle fungují dvě protichůdné síly.
Jedna pozitivní vydávající, druhá negativní přijímající. Tyto dvě síly mezi sebou vytváří napětí. Z tohoto napětí se rodí život. Tento princip máme v sobě, ale je také všude venku. Je ve všem.
To, co se nyní děje, je prosté vyjádření života.
Boj ani obrana není nutná, spíš se podvolujeme a pečlivě si vybíráme nitku, kterou sledujeme a podporujeme.
Přítomno je vždy všechno.
Rozdíl realit ale vždy ovlivní náš výběr a rozhodnutí.
Můžeme vnímat obě síly a vybrat si živost. Ten silný živoucí tok mezi nimi.
Můžeme vidět negativitu, můžeme vidět i pozitivitu. Obě síly – pokud jsou slepé, jsou stejně nebezpečné.
Můžete se nechat omýt středem. Nechat na sebe působit obě a soustředit se na vědomí toho všeho. Uvolnit se přímo do středu živoucího toku.
Tam najednou můžete objevit bezbřehost. Neomezenost. Krásu a nádheru.

Toto oceánické místo voní jinak.

Najednou jsou nám snadno dostupné všelijaké možnosti…

Vzdát se této síle znamená neřídit se ani svou nejkrásnější představou, nepředpokládat  NIC.