Trojjediná bohyně – po dvou setkáních

Skupina 22 žen má za sebou 2 prodloužené víkendy. Jeden na Stařenu, druhý na Pannu. To, že první běh má toto pořadí, asi není náhoda.
Jako vždy se vše skládá dokonale. Je zajímavé vnímat, jak mocně je podporováno ženství. Každým tím krokem jdeme více k sobě samé, s každou konkrétní esencí.

A co jsme zažily?

Stařena nás provedla smrtí. Díky tomu jsme si ujasnily priority, co je důležité a co ne. Uvolnily různá svá pnutí a připoutanosti. Ujasnily jsme si, čemu chceme věnovat pozornost. 

Setkání s černou barvou jako s barvou plnou různých možností přineslo ujasnění si priorit. Není čas ztrácet čas, jsme kombinovaly s božskou trpělivostí, když je třeba. Zablbly jsme si, abychom zlomily i to, že stáří je vážné. 
Hlavní rituál byl překvapivě důstojný. Ženy si předávaly trůn a hořící světlo.
Věta: „Jsem jednou z nich“ báječně podpořila vědomí sounáležitosti s moudrými ženami celého světa a tím posílila velikost každé. 

Jen si to zkus procítit – najednou nejsi na nic sama.

Tak jako Stařena měla svou výzvu „nebát se SMRTI“, odevzdávání různých lpění, tak Panna čelila „CTNOSTI“, převzaté umělé ctnosti toho, jaká by „správně“ měla být.

Další setkání bylo naprosto odlišné. Panna, mladá žena, svobodomyslná svébytná odvážná bytost, je archetyp ženské individuality a zacílení na to, kam sama chce.
Jak zaznělo na rituálu od jedné z účastnic: „Jsem plná sebe a nebojím se to projevit.“

Ženy v červených barvách zažívaly přímé spojení s živou kreativní silou a přeprogramovávaly zarytou křesťanskou ctnost, odkládaly naivitu a zcela vědomě si vybíraly, za čím půjdou a jak to projeví.
Hlavnímu rituálu předcházela přípravná hra, kde si mohly ženy zažít a vyzkoušet něco nového. Každá si vstoupila do jedné z panenských bohyň a zažila si její esenci.
V hlavním rituálu měly jednoduše gestem, slovem projevit sebe v této panenské síle. Možná si říkáš: „Uf, uf, do toho bych nešla“, ale bezpečné prostředí skupiny tě podrží vždycky, když potřebuješ.

Jak napsala Janička:

„Zdá se mi jako bychom s ženami tvořily nějakou živou bytost, jako bychom se spojily a nechaly přirozeně plynout, co přichází. Zažila jsem přijetí, byla ve své přirozenosti a zabydlela jsem se v sobě 😊“.

Máme za sebou dvě setkání ze tří, ještě doplníme Matku a také komplet Trojjediné, jako jedné ženy s několika tvářemi.

Mají taková prožitková setkání smysl?

Všechno má smysl. Online i prožitek. Hlavní je naše zaměřená pozornost, která v nás podporuje zdravé nastavení. Já vždycky pracuji tak, že nejdříve mířím, odhalím a zasáhnu místa omezení a bloků. Poté pracujeme s myslí, aby vůbec umožnila změnu a nakonec přenastavujeme nový model.

Takto tě budu vést i novým minikurzem „BLAŽENÁ ve svém těle“. Toto je má osvědčená metoda a ty si ji můžeš přijít zažít.

Nutno podotknout, že celý program vzniká živě, takže nikdy nelze dopředu říct, co který běh cyklu vlastně zažije. Nyní je otevřena jedna podzimní prožitková akce „Důvěra“ a jsou tam již jen 4 místa.