Bezpečí ženy

Zaujala mě tato myšlenka. Rozkvět ženy ve vztahu s mužem je přímo úměrný jejímu pocitu bezpečí.

Co si představíte pod pojmem žena v bezpečí? První dva vjemy, které se jednoduše nabízí, jsou: finanční zázemí a chlapák. Nejlépe kombinace obojího. Mohutný (vysoký, výrazný, udělaný – každá podle svého gusta) charismatický muž, který je solidně zabezpečený. Možná to je trochu mužský pohled, ale kterou z nás, a buďme k sobě upřímné, toto trochu neovlivňuje? Hlavně v momentu otěhotnění? Máme to stále ve své přirozenosti, vybírat si nejsilnějšího samce? Nebo vybíráme jen srdcem?
Nechme teď stranou finanční zázemí i bezpečnou svalnatou paži a zkusme se podívat hlouběji.
Nehledejme bezpečí u muže, protože to, co přichází zvenku, není trvalé. Co je tedy vnitřní pocit bezpečí a jak jej nalézt, poznat? Pocit vnitřního domova, klidu a jistoty může být tak přirozený, že možná dokážeme spíše rozpoznat, když nám chybí. Jak tedy poznat, když je naše bezpečí ve vztahu narušeno?

Pokud šlo vaše sebevědomí, kreativita, síla, zdraví nebo psychika dlouhodobě na nulu, a ručička na váze „bezdůvodně“nahoru (nebo příliš dolů), tak v bezpečí nejste.

Pokud se většinou cítíte mizerně a na dně, a chcete to řešit, je důležité vnímat a naslouchat signálům, které nám dává naše tělo a podvědomí. Má totiž vyšší inteligenci, než si dovedeme představit. My si sice vše dokážeme výborně vysvětlit: „Vždyť to není zas tak hrozné, co by jiná za to dala, já asi nejsem normální…“ Ale někdy přijde vyčerpání, či nemoc, která nás donutí zastavit se a podívat se jinak. Víme moc dobře, co je za tím a dočasně to třeba i řešíme, ale jen se nám trochu uleví, jedeme stále ve stejných kolejích. „Však už je to dobré, sice mi je občas blbě, ale to už je v pohodě…“ Je vám to povědomé? Někdy je až neskutečné, jak dokážeme svoje pocity ignorovat, ovšem nevěřit jim znamená nevěřit sobě. Pokud si nejste jista, nedokážete si důvěřovat, vnímejte tedy signály svého podvědomí.
Např. máte ráda, když se k vám v noci partner přitulí, obejme vás? Užíváte si to nebo vás to obtěžuje a snažíte se co nejrychleji vymanit se, dostat se na svoji půlku? V polospánku jsou reakce velmi transparentní, nefunguje tolik mozek, a vaše tělo vám dává jasné signály.
Nečekaný polibek…je vám příjemný?

Sexuální intimita nám prozradí mnoho. Pokládejte si otázky. Jak se cítím při milování? Pokud se necítím v bezpečí, mohu mít problém s dosahováním orgasmu, vlhkostí, s bolestivostí, s kožními problémy v oblasti vagíny. Případně – mám opravdu na milování chuť, nebo jen reaguji na jeho nabídku? Než jdete do sexu, navnímejte svoje pocity v těle, srdce, bříško i joni. Chcete to vůbec? Je to záležitost velmi citlivá. Vždy jsem měla pocit, že moje tělo je jako hudební nástroj, stačí na něj dobře zabrnkat, naladit…a je rozehřáté hned. Ovšem je důležité, abyste se milovat chtěly i vy samy. Nejen vaše tělo. Abyste se milovaly jen tehdy, kdy to opravdu chcete. Pokud to neděláme, tak samy sebe znásilňujeme. Takže vnímejte i to, jak se cítíte po milování…Pokud si nejste jisté před, tak po, s odstupem pár hodin si budete jisté určitě. Nevyčítejte si nic, poučte se ze situací.
Další vjem můžete mít třeba u tance. Podle držení, vedení. Jak se vám s ním tančí? Je tam souhra? Nebo přetahovaná? Cítíte se jak třtina ve větru? Nebo vás drží tak pevně, že se nemůžete ani nadechnout?
Komunikace. Můžete a dovolíte si říct vše, co potřebujete?
Jak se vám daří vytvořit společný domov? Šlechtíte ho, zdobíte a s láskou o něj pečujete? Nebo raději utíkáte ven a domácnost je v absolutně neměnném stavu?

Co vaše sny? Zdávají se vám opakovaně? Snažíte se jim porozumět, nebo se na ně snažíte co nejrychleji zapomenout?

Toto jsou jen určité nástřely k zamyšlení. Naše tělo nám neustále dává informace, ovšem je jen na nás, zda mu nasloucháme. Nejde o to, soudit sebe či partnera. Jsou chvíle v životě, kdy jsme oslabené, kdy nejsme v plné síle a nevíme proč. Tehdy je velmi důležité vnímat vše, co nám bere sílu a také vše, co nám může pomoci. Někdy stačí jen uvědomění si, pochopení určitých situací a souvislostí, někdy je ale potřeba udělat razantnější změnu v životě. Je fajn vědět, že si můžete dát potřebný čas, sebrat sílu, a postupnými kroky situaci měnit. Netrapte se tím, že nevíte, jak to vše bude, jak to dopadne. Nepotřebujeme toho tolik vědět. Soustřeďte se vždy jen na ten jeden další krok. Položte si otázku: „Co teď mohu udělat (třeba drobnost) pro to, abych se cítila lépe?“ A pak to udělejte. Vždy víme, co máme dělat. Jestli to opravdu děláme, je jen a jen na nás. Výstup z toho je ten, že pokud jsem ve spojení se sebou, ve svých energiích, tak jsem v bezpečí.